Ještě než začnu popisovat svůj pohled a zkušenost z řízení staveb a možné scénáře většího využití  BIM i na malých a středních stavbách, chci upozornit, že to bude pohled který bude  zcela otevřený, pohled bez jakékoliv cenzury  a je určen jak pro nahlédnutí na problematiku samotnému investorovi, tak především i druhé straně tedy začínajícím firmám, jednotlivcům na odborné straně a to i těm co toto IT řešení pro stavaře nabízejí. Jsem vnitřně takto té plné otevřenosti prostě nastaven a jiné už to ani nebude. Na stavbě člověk stejně s nějakou přetvářkou moc nepochodí a většina lidí ze stavby ji prokoukne raz dva, což je fajn věc. A bohužel prodejci SW využívají samozřejmě dezorientace zájemce o SW v tom smyslu, že mu na webu neukážou příklady a reálné schopnosti implementací SW s cenami cen pro nějaký typ stavby s daným počtem potřebných uživatelů + cenu za podporu, školení atd.. Cílem je totiž zájemce "chytit" na menší cenu, nebo často velmi klamavým způsobem prezentují nekonečné možnosti SW, které však v reálu nakonec nenabídnou potřebnou funkcionalitu, jak je líbivě prezentována, nebo to není součástí té nízké ceny, ale musí si za další desítky tisíc ročně na jednoho uživatele, dokoupit další moduly.  Což popíšu v dalších podbodech.

Soustředím se tedy především na oblast uplatnění u malých až středních staveb a tedy především malých firem a jednotlivců. Tato oblast je obecně nedostatečně nebo není vůbec řešena v rámci všemožných podpůrných aktivit, přednášek a školení jak z pozice státu, odborných  sdružení či dodavatelů potřebného SW vybavení kvůli skutečné rizikové rentabilitě uplatnění poměrně drahého BIM software (a také potřebného dovzdělání lidí uvnitř firem), které jak bohužel ukazují příklady zkušeností některých odvážných a otevřených kolegů dokazují rozdíl mezi proklamací prezentací a výslednou realitou plánovaného využití,  při daném finančním objemu malých staveb, který by měl tyto nové metody provádění staveb pokrýt. Takové riziko možné nerentability při uplatňování BIM u firmy  u velkých staveb jednoduše neexistuje, jelikož uplatnění BIM je  na velké stavbě vždy přínos a zároveň finanční objem stavby je schopen tuto práci plně pokrýt, ať už se jí nakonec podaří nějaká úspora oproti standardnímu způsobu (tj. bez BIM fungování stavby) nebo nikoliv.

Popisovat budu jednoduše tzv. simple či little BIM, tj. nějakým způsobem optimalizované využití BIM vzhledem k tomu co si může malá stavba v našich finančních podmínkách dovolit pořídit za daný SW, a tedy jeho nasazení danou stavbou pokrýt. Zároveň jde o to, umožnit využití nejlepší možné techniky a IT k tomu, aby se obecně zvedla výsledná kvalita prací a nedocházelo k dnes běžnému a naprosto zbytečnému  prodražování ceny stavby z titulu nekvalitního projektu a tedy následně i celé organizace a řešení stavby až o desítky procent původní předpokládané ceny.

Každopádně budu rád pokud Vás tato problematika uplatnění BIM bude více zajímat (stavebníci, firmy, živnostníci, vývojáři BIM) a pošlete na mail své zkušenosti, podněty, pohledy nebo i dotazy, které pak zapracuji do tohoto volně přístupného materiálu nebo taky z toho vznikne i nějaká další spolupráce hlubšího charakteru.

Abych zde nemusel popisovat duplicitní věci, tak solidní seznam BIM SW je např. zde na stránkách jedné ze služeb, která řeší komplexní řízení LOIN informací staveb v BIM režimu. Pro osoby, které nevládnou angličtinou, ale chtějí si přečíst "o co jde", doporučuji stránky prohlížet v Chromu, kde stačí dát pravým tlačítkem myši "Přeložit do jazyka čeština". Dnešní schopnosti translatoru od Google jsou už na takové úrovni, že lze i ze strojového překladu mnohé plně pochopit. 

Pokud někde v textu objevíte gramatické chyby, nejasnosti, zjevné nesmysly resp. jste schopni popsat opačnou zkušenost, napište mi prosím o tom na email. Osobně se snažím než nějak zásadně hlídat formu textu, tak předávat maximální množství informací, které ostatním hlavně začínajícím v přechodu na BIM, mohou nějak pomoci, než se do něčeho takového "namočí". 

Tzn. bazíruji spíš na samotném obsahu, než na jeho formě jeho podání. Je to z praktických důvodů, protože k tomu nemám dostatek volného času a zatím nemám v úmyslu to nabízet za úplatu, což snad mnozí ocení. Ti ostatní nechť si za lepší formu, pokud ji potřebují, připlatí někde jinde nebo je možné se domluvit i se mnou, nemám s tím problém, je to práce jako každá jiná. Samozřejmě jakékoliv dobrovolné finanční podpoře mé práce se rozhodně nebráním a umožní mi to jít s těmito informacemi mnohem hlouběji. 

Teoreticky by se dalo uvažovat i o spolupráci s nějakým vydavatelstvím, které by mohlo takové zkušenosti vydat i tiskem, alespoň pro kteří mají rádi informace "na papíře".

U jakých staveb lze aktuálně uplatnit BIM

U jakýchkoliv velkých staveb je to dnes již prestižní, ale zároveň i technicky opodstatněná záležitost (když to technika umožňuje), zpracovávat stavbu formou BIM procesu. Ale hlavním důvodem je především možnost snížení ceny stavby a jejího následného provozování  při minimálně zachovaní ne-li rovnou navýšení potřebné kvality (z pohledu investora) nebo také snížení nákladů stavby (omezení chyb na stavbě) a tedy zvýšení zisku (z pohledu dodavatele). 

Nicméně BIM je jednoduše také bič na neschopné zhotovitelské i projekční firmy. A docela slušně filtruje zrno od plev. Pokud je dobrý a zkušený řídící tým stavby, a také investor extrémně netlačí na termín (což je taky docela nešvar, když se to dá řešit včas) je schopen stavbu připravit v kanceláři natolik, že při samotné realizaci, už pak nevznikají místa pro navyšování ceny o vícepráce apod.  a vše  se dá plně kontrolovat a předvídat  jak dopředu, tak dohledávat zpětně. A to je ten hlavní přínos BIM.

Naopak, při klasickém způsobu vedení staveb má zhotovitel díky častým a zásadním nedostatkům v PD většinou dosti velký prostor k manipulaci s konečnou cenou a naopak investor pak musí platit o to víc za služby technického dozoru, který se snaží mimo jeho standardní funkci (tedy kontrolovat práci projektanta a pak i realizaci dle PD) maximum těchto negativní věcí omezit a pořešit. Bohužel ale tento efekt úspornosti výstavby je spíše realizován u soukromých investorů, protože u státních zakázek je povětšinou kvalita lidí a hlavně systém nastaven spíše na korupci a prodražování než efektivitu a úsporu. Vždyť takový největší příklad korupce od spodu až úplně nahoru do státních orgánů (včetně policejních) je např. odložení kauzy problémů kvality D1 na Ostravsku z důvodu nedostatku důkazů. Každý stavoš, či řidič tatry, kdo na těchto stavbách měl někdy co do činění od té doby ví, že ta míra korupce už přesahuje cokoliv, co si šlo vůbec do té doby představit. A je to přímá ukázka neschopnosti (či spíše přesněji vědomé a zároveň státními složkami přikryté korupce) celé ŘSD i vyšetřujících složek policie. A bohužel, zde nezabrala ani činnost skupiny "Nadační fond proti korupci ".  Bohužel...

Ta efektivita a úspornost je dána tím, že ani celý projekční tým+dozor investora nemá jednoduše biologické schopnosti najít ve standardní 2D dokumentaci tolik chyb, jak to umí prostě počítač v 3D modelu. Existují už tuto logickou věc potvrzující výzkumy, které jednoznačně uvádějí výsledky, kde člověk je cca min. 10x pomalejší a 10x horší v nalezení počtu chyb i ve 3D modelu (natož ve 2D dokumentaci, kde to spíše jede stylem "jak to příjde, tak se to řeší, ať to stojí co to stojí") ,  než jak to zvládne počítač. Nicméně technika tento výstup nepřekvapí. Je to jen přirozené "vědecké" či oštemplované  potvrzení standardních biologických limitů člověka ohledně zpracování toku informací při práci a navíc v omezeném čase, který na to má a také občasné celkové vyčerpanosti při práci.

Dále u velkých staveb a tedy odpovídajícího finančního objemu se i SW, který je k tomu nutný velký a drahý SW relativně jednoduše zaplatí a dalo by se říci, že i všechno školení a příprava lidí např. projekční či stavební firmy ohledně přechodu na BIM fungování. Však ne nadarmo, se přechází na BIM zpočátku hlavně u těchto typů staveb a méně už na těch středních velikostí. Moc ani nechápu účel mnoha "odborných" studií ohledně nasazení BIM, proč byly na toto téma prováděny, protože jiný výsledek se ani nedal čekat.  Patrně tyto studie dělají ti, kteří se stavařinou moc do kontaktu nepřišli, jinak by si toho byli plně vědomi, co zjistí. 

U velkých staveb jsou investoři ochotni za tuto kvalitu zpracování stavby jednoduše zaplatit více z takto celkově ušetřených peněz vůči ceně zabudované hmoty. Je to o tom poměru ceny za BIM (samotné SW, práce odborníků v něm) vůči ceně celé stavby dané většinou cenou a objemem materiálu.

Což je u některých středních a mnoha malých staveb problémové, protože balík předpokládaných úspor nemusí být tak velký, aby pokryl pracnost zpracování v úvodu stavby v režimu BIM, pokud by se měl dělat jako plný BIM. Nicméně BIM nemusí být vždy jen otázka úspor a zvýšení kvality oproti běžně prováděné stavbě. Najdou se prostě investoři, kteří si jednoduše rádi připlatí jen za to, že jejich majetek bude mít jasnou virtuální entitu, mohou během celé stavby vše přirozeně vizuálně kontrolovat (což ve 2D dokumentaci většinou nemají šanci), dostanou perfektní kvalitu, která se jednodušeji pohlídá a také mnohem jednodušší následný provoz a údržbu objektu, samozřejmě pokud umí získané informace v podobě BIM procesu následně využít.

Ta pracnost tvorby 3D modelu je zjednodušeným pohledem naprosto stejná, ať tvoříte fotbalový stadion, nebo náročnější rodinný dům a to samé je i s objemem potřebné komunikace, protože objem lidí, kteří ji zpracovávájí je vždy výhodnější u velké stavby k poměru ceny celé stavby, než když se podobné náklady na SW + projektanta + řídící management stavby mají rozložit v rámci ceny malé stavby a jejich počtu za celý rok. 

Stále je tu prostě problém, kdy vyšší cena za zpracování projektu a organizaci stavby dle BIM  k poměru objemu a ceny zabudovaných materiálů, technologií a ceny práce, bude poměrově vždy razantně horší u malé stavby, někdy i střední stavby, než u velkých staveb. Ale to není žádný neobvyklý závěr, protože i procentuální zisk u malé akce musí být vždy větší, než jaký stačí na pokrytí všech rizik u větších nebo velkých akcí.

U menších staveb je úspora a to na obou stranách diskutabilní, protože cena pronájmu SW a práce odborníků na něm, pokud se mají striktně uplatnit všechny procesy dle BIM režimu už vůbec nemusí generovat potřebnou úsporu či snížení nákladů oproti běžnému způsobu zajištění výstavby. Jediné co bude vždy stejné, je schopnost dosáhnout výrazně vyšší kvality stavby. Nicméně za přítomnosti  zkušených lidí se dá stavba perfektně zvládnout i bez celého BIM, jen to dá mnohem více práce v přípravě, než se vychytají všechny možné kiksy z 2D podkladů. Ale i tento čas těch zkušených lidí není zadarmo a zaplatíte ho v ceně prací a dodávky  a dalo by se říci vždy ve vyšší ceně, protože související náklady s tím dané problémy stavby vyřešit (auto, přesun, čas na stavbě, dořešení za PC, odeslání zápisu atd. atd.) nemohou být nikdy levnější, než když toto probíhá někde v kanclu a na dálku mezi všemi. Úspory totiž vždy záleží na složitosti stavby.

U staveb rodinných domů a podobných objektů, je využitelnost a hlavně rentabilita takováto:

• je-li stavebník manuálně zručný, zná cca postupy výstavby, umí si i bez rozpočtu udělat "výběrové řízení" jednotlivých dodavatelů na specializované práce (vytápění, elektro atd.) , které sám nezvládne nebo jednoho (generálního) zhotovitele, a to vše zorganizovat, tak je prostě nerentabilní platit hlavně projektanta, dozor, aby prováděli a řídili stavbu v režimu BIM, protože to ukládá především na projektanty celkem velkou porci práce, která ale nemá fyzické opodstatnění (nebude reálně využita práce strávená na modelu oproti variantě, kdy to je schopen zhotovitel a další na stavbě i bez té IT techniky řídit podobným způsobem) a především nebude využita podrobnější detailizace projektu (tzv.  LOIN = zjednodušeně úroveň detailizace) podle fáze ve které se stavba nachází, nebo je nerentabilní tyto práce platit, když je finanční objem malý a stavba relativně jednoduchá. Zde bych řekl, že sdílený 3D model ve Sketchupu, bez jakýchkoliv vylomenin ohledně  BIM, bude vždy mnohem lepší než samotná 2D dokumentace. Mimo jiné ta 2D dokumentace se dá krásně vložit přímo jako průhledná vrstva do 3D modelu, takže člověk vidí jak 2D výkresy, tak samotný 3D model v jednom. Což je naprosto ideální varianta pro dané řešení, resp. typ stavby.

• jakmile je však stavba rodinného domu už technicky náročnější (např. technicky složitější dřevostavby nebo designově náročnější požadavky investora, kde se řeší kdejaký chlup na stavbě), a je už i jedno, nakolik je svépomocný stavebník zdatný, je již využití určitého stupně zpracování dle "simple" BIM nebo ve formě prostého Sketchupu přínosem nebo alespoň neutrální z pohledu ceny (ale z pohledu kvalitativního, je to každopádně přínos)

• a pokud je stavebník zcela neznalý jak se to vše dělá, je uplatnění určité "simple" formy BIM už nutností už jen proto, že dotyčný investor (většinou laik) má relativní přehled o tom co se děje, jak to má vypadat, aniž by musel být nějak technicky zdatný.  Je to z toho důvodu, že takový člověk je bez slušného projektanta pro dodávající firmu doslova dojná kráva, která bude vždy řádně "finančně podojena", co to půjde. Pro takového zákazníka je nezávislý dozor (není v kamarád kšeftu ani s projektantem, ani s firmou) téměř nutností, jelikož je obvykle opravdu velmi málo seriozních projektantů i firem, které si vezmou za svou práci jen tolik, kolik by dostali, když by proti nim stála minimálně stejně kvalifikovaná osoba v podobě technického dozoru stavebníka/investora.

Toto píšu na základě vlastních zkušeností ze staveb, kde opravdu i nejeden renomovaný "autorizovaný" projektant jednoduše technicky i lidsky selhal, a když viděl proti sobě jen obyčejného neznalého stavebníka, tak ho jednoduše finančně "podojil", a projekt navíc předal v takovém stavu, že to generovalo další stovky tisíc navíc, než se vše, co se ještě  dalo dát do pořádku, dořešilo.  A bohužel to musel dávat po něm dohromady obyčejný neautorizovaný inženýr, vážený ČKAITE (profesní sdružení autorizovaných osob) . Jednoduše razítko dnes není žádná jistota, ale jen možný předpoklad, že vše bude možná OK.  

Přitom tento projektant se jinak pyšní celou galerií zajímavých staveb a veřejných cen za design, je uveden v mnoha publikacích apod.. No ale to je problém dnešní společnosti, na venek pěkná obálka, zevnitř po technické stránce věci škoda mluvit. Dokonce i stavbu kterou technicky i cenově podsekl si nakonec vystavil na svém webu jako referenci, protože obálka je to, co dnes prodává a ta se mu +- celkem podařila. Ale co vše se muselo dodělat a opravit, aby to tak nakonec bylo, to už nikdo na svém webu logicky nezveřejní. Bohužel toto je jeden příklad z mých staveb, ale mohu si dovolit říci, že jiné to nebude ani u zkušeností jiných kolegů tj. dozorů staveb.

Nicméně všichni jsme lidi a občas chybujeme a to i ti nejlepší z nás, ale zároveň nikdo nechce, aby zrovna on byl tím investorem stavby, kde se toto odehraje  nebo odehrává opakovaně a navíc se ani ten, co to způsobil, se nemá k tomu to vše napravit. 

A jelikož dozor už z praxe ví, kde se má podívat, co si pohlídat, kde se dělají zbytečné nebo záměrné kiksy, je jeho cena za tuto dosti náročnou práci z pohledu potřebných znalostí, umořena nejen ušetřenými penězi, pokud bylo kde na stavbě udělat úspornější řešení, ale také a hlavně výslednou kvalitou stavby, což je tou hlavní prací dozoru. 

Je tedy nějaká cesta jak použít alespoň omezené SW pro BIM (kvůli jeho ceně) na malých stavbách (např. rodinné domy) a přesto mít možnost pokrýt většinu chyb ještě dříve než se kopne do země ? 

Ano je to možné a s určitými omezeními, se to dá provozovat.  Toto řešení se nazývá simple, případně little BIM. Svým způsobem je to stejná optimalizace skutečné potřebnosti hloubky (detailizace) zpracování projektu a následujících dat jako u velkých akcí a navíc je to řešeno, tak aby se dalo na BIM u malých akcí používat SW, které stojí řádově méně, splní potřebnou funkcionalitu a je tak dostupné téměř každému.

Je lepší totiž začít s BIM fungováním (tedy 3Dmodel a sdílená komunikace) alespoň v drobném rozsahu, pomalu si jej osvojovat a jakmile pak firma dovyroste k větším akcím, je už nachystaná na přechod na sofistikovanější SW, které se na větších stavbách zaplatí i s celým přeškolením na hodnotnější SW.

Ze zkušenosti z realizovaných staveb vzniká nejvíce chyb jak při tvorbě samotného projektu (klasická 2D projektová dokumentace stavby, která je často neúplná, TZB jsou pouze schématicky  vůči ostatním konstrukcím, tedy bez vazeb na zbytek stavby apod.) a pak hlavně z komunikace mezi všemi zúčastněnými, která přímo pramení z chyb a nejasností či opomenutí právě díky chybějícímu 3D modelu stavby a také jednoduše např. z nedostatku času, když je nutné procházet emaily  a složitě si z nich "virtualizovat" řešené věci, nebo prostě jen zapomenout si udělat záznam/úkol, který je třeba udělat, což se nám v BIM režimu zásadně redukuje .

Ve fázi projektování je velká výhoda to, že převážná většina činností a kolizí člověk řeší na virtuálním 3D modelu, který se neustále zpřesňuje a hlavně to vše probíhá v dosahu PC a internetu a v mnohem jednodušších podmínkách, než když to samé probíhá pak na stavbě ve fázi realizace stavby a většinou těsně před tím, než se to má realizovat.

Jakmile má však kdokoliv  na stavbě už 3D model stavby včetně všech TZB, tak jsou jakákoliv vyjednávání a nejasnosti typu "jaká je u daného místa představa projektanta/investora" na kontrolních dnech rapidně omezeny. A to z toho důvodu, že každý může poslední možné chyby (které by už tam neměly být)  vidět v době, kdy má k tomu čas a v místě kde to potřebuje (na cestě, ve firmě, doma)  a tyto chyby navzájem sdílet a vykomunikovat na dálku bez nutného dojíždění na stavbu a dle předem domluveného způsobu záznamu a řešení vzniklých problémů.

To znamená, že ty nejčastější kolize např.  TZB technologií vůči zbytku stavby, jsou už vyřešeny před samotnou stavbou a maximálně zbývá pohlídat už jen tu úroveň detailů, kterou už nemá smysl ve většině případů řešit v modelu malé stavby.

Dnes má na stavbě u sebe mobil i ten poslední dělník, takže není problém mu do telefonu poskytnout jen to, co bude pro svou práci potřebovat v potřebném rozsahu nadcházejících dní. A stejně tak není žádný problém, aby i tento dělník mohl na dálku řešit s nadřízeným případnou kolizi, nebo zcela novu věc, kterou nebylo možno postihnout v přípravě projektu (např. typicky kolize u zemních prací apod.) a poskytnout aktuální foto ze stavby. Pokud je navíc možné odesílat jak screen displeje mobilu, nafocený náčrt na A4 ke koliznímu místu nebo jen nahlásit přesné místo a popis problému, tak manager stavby má vše co potřebuje vědět ihned k dispozici a je o tom trvale a přehledně umístěn  záznam v systému informací stavby (interně nebo veřejně), který je možno ihned řešit a to hlavní, už se na něj nezapomene.

Koupit šéfovi montážní party levný 10" tablet také není nic, co by firmu zruinovalo, ale naopak přinese mnohem více ušetřených peněz, pokud firma naučí své lidi pracovat s technikou, aby jim práci razantně zjednodušovala. U mnoha i malých firem, jednoduše tahat na stavbu neustále aktualizovanou papírovou formu projektu už dnes moc neuvidíte, na 90% prací postačí ten 10" tablet a v něm mohou mít vše co potřebují.

A u progresivnějších firem tablet slouží i jako sdílená kreslící tabule, když je třeba na dálku řešit nějaké místo v projektu či přímo na stavbě s kolegou či jakoukoliv jinou osobou na stavbě. Dnes je to už jen o tom, naučit se tyto relativně levné a dostupné věci užívat.

 Největší ztráta firem a tedy i investorů, kteří to nakonec stejně skrytě zaplatí je jak u prostojů plynoucích z chyb v PD, dále pak že samotní montéři nemají jasno v tom, jak a co kde udělat, protože detail a souvislosti na jiné konstrukce není "zatím" nikde dořešen, dále absolutně chybějící možnosti si rychle v daném místě stavby zobrazit všechny konstrukce, a to i ty co tam teprve příjdou zabudovat v dalších fázích a plno podobných záležitostí.

Toto vše generuje jednu zásadní věc. Tyto prostoje, pokud a to nemá firma patřičnou "vatu" v rozpočtu, která ale zbytečně prodražuje stavbu musí řešit nějakým ořezáním něčeho jinde, pokud nechce snížit svůj plánovaný zisk, což samozřejmě prioritně nechce.

No a provede to dvěma možnými způsoby, najde si místa v projektu stavby, kde je chyba a patřičně navýší potřebné vícepráce, nebo jednoduše někde něco zfušuje, a to bud materiálově nebo vlastním provedením. Pokud není na stavbě zkušený stavebník nebo dozor, nemá moc šancí toto korigovat především po cenové stránce, když to nebylo řešeno v projektu, který byl zadáním pro ocenění stavby.  

Možné řešení pro malé i některé střední realizační firmy minimálně co se týče rozjedu fungování zakázek přes BIM

Existují i SW, které sice přímo nedosahují definice BIM software, protože jim chybí určité funkcionality, ale za to poskytují velmi jednoduché ovládání (tzn. naučit se ho ovládat zvládne doslova i dítě) a účinné rozhraní i u velmi náročných a složitých malých staveb a co je podstatné, tak že ho použijete obstojně pro většinu potřeb i na stavbě v mobilu, tabletu, notebooku. 

Předem upozorňuji, že v tomto SW nelze efektivním způsobem řešit tvorbu PD pro úřady. Např. modul Layout aplikace Sketchup je sice věc, která umožňuje tvorbu  2D podoby PD, někdy i kvalitativně opravdu ukázkouvou,  ale je to pro efektivní  a rychlou práci tedy BIM, hrubě nedostatečné, pokud neinvestujete dalších cca 20 tkč/ročně  do odpovídajícího pluginu, který tento modelář doplní o potřebné efektivní funkcionality. Sketchup je obecně se svými základními nástroji nepoužitelný pro jakoukoliv efektivní inženýrskou práci. Jeho kvalita, efektivita tvorby a využitelnost rapidně stoupá teprve, až když si většinou zdarma doinstalujete potřebné pluginy nebo pořídíte i ty placené pro přiblížení se BIM.

Mimo jiné zde je vidět jeden z příkladů, jaký je potenciál Sketchupu a proč jej firmy nasazují i u velkých staveb jako takový koordinační SW, namísto obvyklých nástrojů Revitů apod. Ano, to co rozhoduje o jeho využití v maximální míře je jednoduše tím, co vám velké a drahé SW nabídne jen stěží. Tím je dokonalá rychlost zpracování modelu a hlavně jeho změn, dále zcela bezproblémová distribuce všem účastníkům stavby a v neposlední řadě, hlavně jednoduchost ovládání takto distribuovaných modelů a informací. Bohužel ono učení se nových věcí obecně bolí a většině lidí to samozřejmě nechce realizovat, dokud to vysloveně není akutní a hlavně se tato práce nezaplatí.

Ano, prostě Sketchup s vynikajícími pluginy, ale i s jeho slabinami jako je nízká podpora doprovodných BIM textových informací a pro běžné a efektivní využití nedostatečný modul Layoutu (tvorba 2D dokumentace) je prostě  abnormálně šikovný nástroj tam, kde drahý soft jednoduše žere váš čas.

A tedy je zde cesta jak to podle mého názoru sice plnohodnotné, ale neadekvátně předražené SW vypustit u těch menších staveb a přitom stavbu provádět v určitém úsporném "simple" režimu BIM, ale s naprosto dostatečným efektem pro investora jako u těch mega staveb velkých firem, kde samozřejmě samotný Sketchup nestačí a pravděpodobně ani nikdy nebude schopen pokrýt co je třeba.  Je to z toho důvodu, že Trimble který ho vyvíjí by totiž vytvořil jednak dosti konkurenční produkt svému profi SW "Tekla" (který je abnormálně drahý a rentabilní jen na opravdu velkých stavbách - nákladově řádově někde od pořízení instalace 150-400 tkč/jednorázově + pravidelné roční platby od 50-80 tkč vše pro jednoho uživatele !! a to je prostě darda jak hrom, Autodesk je proti nim břídil :-) ) a za druhé chtějí, aby Sketchup jednoduše ve své prvotní podobě zůstal jednoduchý na používání, protože to je to, proč ho i byznys sféra prostě používá.  Nicméně za mě by nebyl jakýkoliv problém provést škálování nástrojových funkcí Sketchupu podle toho, na jaké úrovni se nachází jeho uživatel. Stejně ve finále, když člověk pozná sílu Sketchupu, hned další akce je právě to doplnění pluginů pro daleko rychlejší práci se Sketchupem, tak aby to šlo využívat i v ostré stavařině v reálu.

Protože to pak nabízí mnohem vyšší produktivitu modelování,  než cokoliv jiného pro danou oblast využití ve firmách. Pravdou však je, že neznám člověka, kterému by k plnému využití ať pro čistě soukromé domácí  nebo firemní účely stačily pouze ty základní funkce Sketchupu. Jednoduše tomu v naprostém základu chybí produktivita, která se objeví až teprve za použití těch pluginů. Pokud má někdo potřebu Sketchup rozšířit (což je určitě 90% uživatelů), tak se to má vše prostě realizovat skrze pluginy nad daným SW. A kdo někdy Sketchup používal, tak ví, že ty pluginy jsou tím motorem efektivity mimo tu základní  architekturu efektivity modelování Sketchupu oproti jiným SW.

Podstata jakékoliv stavby totiž není ani tak v její složitosti (vymyslet a realizovat se dá opravdu cokoliv, ať je to velké nebo malé), ale je to jen ve schopnosti takovou stavbu zorganizovat a pak jen důsledně řídit a kontrolovat. O tom je celá stavařina.  A všechno je to také o tom, že čím mám efektivnější nástroje tím se u toho méně nadřu, více uspořím v nákladech a přitom kvalita a rychlost je naprosto jiná, než předtím.   

Jak už jsem uváděl ve složitosti a množství detailů není mnohdy rozdíl mezi výrobní halou za desítky milionů a rodinným domem. Dokonce některé haly a podobné stavby jsou celkově jednodušší, a i na dozor odborně i časově jednodušší, než některé složitější rodinné domy či spíše požadavky investorů těchto staveb.

Takovou aplikací, která stojí velmi rozumné peníze (řádově cca 7,5 tkč/rok/uživatel za kompletní profi verzi)  je pro samotnou tvorbu nebo i řízení výstupů jednotlivých projektantů do jednoho 3D modelu např.  zmíněný Sketchup od firmy Trimble (dříve pod Google). Různé varianty licencí umožňují nasazení dle potřeby firmy a i tak, že pro mnoho zaměstnanců lze využít i bezplatnou variantu, nicméně je pak nutné s tímto vědomím připravit i všechny podklady stavby, protože jsou logicky blokovány mnohé dobré funkcionality, které jsou často potřeba pro využití v terénu. Ale s trochou snahy se to dá pořešit jinak.

Jak vidíte 7,5 tkč za rok/1 uživatel za možnost projektovat či spíše editovat model ve 3D je i kdyby to firma nakonec nebyla schopná využívat naplno (což určitě nehrozí)  položka, která nikoho nijak nezruinuje, ale naopak to, co může firmám přinést, než stejně budou muset pak přejít na BIM fungování (trh si to bude vyžadovat) je mnohem, mnohem vyšší hodnoty.

Navíc tento celosvětově oblíbený modelář, který opravdu zvládnou ovládat i děti, umožňuje rozvoj nových  pracovních dovedností a také představivosti a orientace ve 3D prostoru a často jej i CADem nepolíbení lidé používají pro domácí účely (nábytek, rozmístění nábytku, tvorba jednoduchého designu čehokoliv a plno dalších využití např. v modelařině).

Nicméně samotná aplikace Sketchup uvnitř neobsahuje a nemá cenově dostupné pluginy (mimo velmi drahého modulu Revizto) , které by zvládaly alespoň minimální potřebné online řízení toku informací stavby v cloudu (tzv. CDE, které popisuji v dalších bodech), Sketchup umí především dobře a rychle modelovat koncepty a když je potřeba tak i jakoukoliv úroveň detailu. Existují navíc i sofistikované pluginy pro tvorbu 3Dmodelu , které fungují na bázi  BIM, ale ty pak už vychází kolem 20 tkč/ročně. Ne nadarmo ve Sketchupu mnoho architektů co dosud nemají plnohodnotný BIM SW (právě kvůli jeho ceně a navíc bolesti a neochotě se učit novým věcem, které jak pak zjistí nefungují jak je deklarováno před prodejem) prostě nejdřív nakreslí svůj model stavby v něm a pak, už jen tento model překreslí do klasické 2D dokumentace nejčastěji v nějakém klasickém 2D Autocadu apod., kterou je nutné zpracovat pro stavební úřad. 

Sketchup jednoduše dnes nemá rozumné prostředí (myslím tím ten výkresový modul Layout) pro obvyklé, řekněme narovinu mnohdy už zastaralé požadavky na podobu dokumentace pro úřady a vůbec české prostředí ohledně požadavků na podobu výkresů. Něco jiného je samozřejmě otázka technické standardizace toho jak má výkres vypadat, abychom všichni na stavbě jasně věděli , co v něm vidím a co je popisováno. A s digitálním modelem jako "klasicky předaným šanonem projektové dokumentace" zatím u úředníků moc neprojdete. Ti jsou na tom s možnostmi a schopnostmi vždy minimálně 20 let pozadu oproti současnému způsobu fungování.

A také proto, je české stavební prostředí tak zaostalé vůči světu a nemá pak ani motivaci krom malého procenta úspěšných,  tedy firem, které si mohou dovolit ty peníze do velkých BIM systémů vrazit, jelikož to na velkých akcích jednoduše uživí. Zbytek prostředí nemá spíše tu jistotu než motivaci něco v tom BIM dělat, když musí stejně 3D model vytvořený v (a pro dané malé zakázky)  cenově dostupné aplikaci zase kompletně produkovat (a bohužel s různou mírou složitosti tvorby 2D dokumentace z 3D modelu) i ve 2D, jen kvůli úředníkům. Byť na stavbě je mnohé dnes už nepotřebné a dá se fungovat mnohem efektivněji. Ale chce to vědět jak a tohle než si člověk osvojí je docela bolest, protože např. takový vážený ČKAIT je v tomto tj. ohledně aktivní podpory a prosazování BIM do reálného fungování stavebnictví u nás +- stejně, jako ten úředník na úřadu. Tj. hodně let pozadu oproti praxi. Ale co lze jiného od tohoto nepružného molochu očekávat, když ani vlastnictví jejich štemplu "autorizovaný", není absolutně žádnou pojistkou, když Vám zrovna vaši stavbu takto oštemplovaný profik podělá. A taky existence paragrafu, kdy ještě nedávno (do 2020) hranice 150m2 zastavěné plochy byla kriterium, které definovalo "složitost a náročnost" toho, zda si takovou stavbu zvládne stavět svépomocí nebo už nikoliv. Prostě to jsou jednoduše zabetonované oblasti myšlení a fungování a konkrétní ukázka dynamiky fungování této organizace.

A bránit se také sice můžete, že Vám autorizovaný odborník, podělal technicky nebo jinak stavbu, ale získaná razítka se kvůli tomu u nich neberou, v tom je tato organizace stejná, funguje stejně jako doktoři mezi sebou, kteří prostě evidentně špatnou práci nějakého "autorizovaného" kolegy nebudou nikdy veřejně označovat, aby se něco napravilo. A do doby, než to někde natočí nějaká kamera jako jediný průbojný důkaz to budou mezi sebou tutlat co to jde.

Pak se těchto iniciativ zfektivnění a racionalizace stavařiny musí chytat výrobci SW a samotní architekti, inženýři a ty "agresivnější" SW firmy používají ono "prosazování otevřeného standardu BIM" namísto, aby to vše probíhalo bez jakékoliv vazby na konkrétní SW. Protože o to mimo jiné jde v celé té transformaci stavařiny, tak to mají  k zakamuflované jako skrytou prezentaci a protlačení hlavně svého SW. Zkuste např. zde na https://www.bimfo.cz/BIM-Nastroje.aspx  najít konkrétní modelové návody pro svou transformaci svých staveb na BIM fungování, bez ohledu na to jaký je Váš SW - jednoduše neuspějete. Přitom minimálně slušné by bylo, kdyby hned na úvod bylo na stránkách viditelně zvýrazněno, že se jedná o podpůrný projekt  konkrétního SW dané firmy na poli velkých staveb, kde lze jejich BIM SW je schopné zaplatit a nikoliv obecně prospěšnou aktivitu ohledně prosazování BIM, tj. bez ohledu na použitý SW a také velikost stavby, kde se má daný SW rentabilně uplatnit.

Proto je třeba hledat informace o BIM na místech, kde není vše směřováno jen na protlačení SW jednoho výrobce, ale jde o obecnou aktivitu na prosazení konceptu BIM do fungování. Což je např. i toto uskupení www.czbim.org   a hlavně pak plno osobních webových stránek jednotlivých inženýrů, projektantů, kteří se snaží poskytnout nezaujatý pohled na věc a osvětlují mnoho těch čistě jednostranných  a pouze "pozitivních" proklamací prodejců SW, ohledně rozjezdu a fungování BIM. Ale takových osvícených a objektivních je i rámci jednoho SW zatím velmi málo. Že by existoval nějaký takový otevřený člověk, který by dokázal objektivně zhodnotit více než jeden SW od nejčastěji zmiňovaných firem (Autodesk, Nemetchek, Achicad, Bentley apod.) to je skoro nereálné. Musel by to totiž být člověk, kde by jeho hlavní příjem byl nikoliv ze samotného projektování či realizací staveb, ale právě z takového hodnocení SW. Naučit se totiž nějaký SW na skutečně dokonalé úrovni včetně způsobu vhodné komunikace, je záležitost minimálně měsíců, ne-li let práce na ostrých projektech a to právě jen kvůli rozsahu stovek funkcí v každém SW, které je třeba umět ovládat, abych mohl danou věc opravdu porovnat s jiným SW. Proto je člověk rád za jakékoliv kritické zhodnocení alespoň osvíceného uživatele daného SW.

Znovu připomeňme, že ta otevřenost BIM skrze výměnný formát *.IFC má právě za úkol také omezit monopolní nadvládu firem jako je např. Autodesk se svým *.DWG formátem, či v případě moderního 3D modelování přes formát *.RVT  na přípravě dokumentace staveb a jejich řízení realizace.

Ale vratme se zpět k potřebě doplnění Sketchupu nějakým nástrojem, který pokryje tu organizaci a tok komunikace na stavbě. To naštěstí není zcela neřešitelný problém, protože pro prvotní kroky s BIM je součástí té placené licence Sketchupu i cloud řešení Trimble Connect, což je takový popravdě hodně základní SW ( v jeho free verzi) pro rozjezd firmy spíše na prvotní vyzkoušení na malé zakázce. Osobně jeho funkcionalitu či spíše přesněji podporu řadím na úrovni přílepku (především kvůli věcem popsaným v dalším odstavci) k hlavnímu zboží tedy Sketchupu, něco jako když vám někdo narve při nákupu na netu nebo ke službám "dárek",  tedy ve většině nějakou nepotřebnou cetku nebo nedostatečně fungující věc, kterou nelze nějak zásadně a hlavně dlouhodobě efektivně používat, dokud si ji nekoupíte v placené verzi. Samozřejmě se vyjadřuji k možnostem free verze, která se definuje jako " k testování služeb ", kde si ty funkcionality placené verze stejně nakonec nevyzkoušíte, protože tam chybí.

Nástroj je sice použitelný i pro řízení menší stavby, ale velmi slabá je podpora výrobce k jeho ovládání a efektivnímu využití, na webové podpoře téměř nefungují (byť česká firma Construsoft u placené verze toto deklaruje, ale nikde není možné (k 2020) ani nahlédnout jak pak taková podpora v reálu funguje), když jim (myšleno do Trimble fora) člověk pošle dotaz už jako byznys uživatel, když ani jejich nutný help k obsluze free verze (pro to vyzkoušení nasazení) aplikace prostě není dostatečný pro rychlé zvládnutí ovládání a využití toho prostředí. Jinými slovy, vzhledem k ceně TC je třeba bud mít min, nakoupeno 5 Business licencí nebo alespoň jednu Premium, abyste mohli vůbec jejich podporu získat.

Zcela zásadní informace, kterou by každý zájemce o ostré byznys nasazení očekával je nikde nepopsaný rozdíl mezi placenou a free verzí v tomto bodě "Integrace s ostatním software", tzn. jasný popis toho, co si vlastně nemůže člověk ve free verzi ověřit a vyzkoušet, ale jasně cítí, že to pro ostré nasazení bude to rozhodující. Toto a ještě další jasně nevysvětlené či nepopsané věci, které je třeba složitě dohledávat, vidím jako docela silný faul v propagaci tohoto produktu. Stejně tak i otázka potřebné licence pro různé účastníky stavby. A to i proto, že neplacený uživatel nemůže být připojen alespoň k prohlížení dat projektu.  Což je na stavbě téměř každý dělník, mistr a tato kategorie lidí, co nepotřebují přímo data projektu editovat, ale už pouze pasivně využívat - většinou tedy pouze zobrazovat  s možností filtrace jednotlivých prvků stavby, ktera je řízena placeným uživatelem. Ale na druhou stranu uvádí, že : "pouze prohlížení dat projektu není placenou službou" ???. To nějaká nová forma prodejní schizofrenie ?. No nevím, ale k čemu pak toto vůbec zmiňují nebo k čemu to slouží - že sice nemusím platit za prohlížení dat projektu, ale stejně takového uživatele nepřipojím ke stavbě ?  To včetně této informace "Neomezený počet uživatelů" u ceny Business licence (cca 2500 kč/rok/uživatel), jsou prostě ze strany zástupce firmy Trimble u nás, docela dost husté prodejní fauly. 

Jinak ta cena je relativně ještě využitelná, protože 2500 kč ročně je nějakých cca 6 h času, které běžně a zbytečně profláknete se svým člověkem během týdne někdy i několikrát, když musíte předávat či zpracovávat info o jeho práci a dané stavbě klasickou cestou bez BIM a CDE  !. 

Proč by ale měla mít nějaká placená služba nějaké omezení co se týče počtu uživatelů, když jiný než placený uživatel nemůže být ani pro prohlížení dat projektu zapojen, soudě dle odpovědí ve FAQ této služby ?  Toto fakt není seriozní propagace služby, což je škoda a hází to stín na jinak možná povedený Trimble Connect, protože i firma Nemetchek se již dříve rozhodla pro své Allplany a Archicady využívat jako CDE prostředí ten Trimble Connect , takže to asi nebude tak špatné, jak se to na základě hodně chabé podpory produktu jeví.

Trimble nakonec koupil i výrobce softwaru Viewpoint, jehož moduly :

Field View - aplikace pro řízení stavby  a  For Projects - CDE

zásadně doplňují něco, co Trimble connect ani neumí, tj. velmi pokročilé a předpřipravené (i pro české prostředí) nástroje pro kompletní evidenci dokladů a kontrolních činností na stavbě.  Trimble connect sám o sobě totiž umí a má nástroje pouze na řešení komunikace a správy dat v projekční fázi, ale ne už pro samotnou realizační fázi (k 2020). Z tohoto pohledu a při zvyklostech současných zhotovitelů (zvládající práci s 2D podlady stavby, nikoliv i 3D projekt /model stavby) je SW Viewpoint mnohem připravenější na běžný provoz staveb, ale zase mu chybí ta integrace 3D modelu, tedy BIM procesu. Každopádně přechod každého technika stavby  u Viewpointu na využívání IT technologií je celkem rychlý protože se pořád pracuje s 2D prostorem (výkresy), ale tím se stále stavba okrádá o efektivitu řízení a kontroly stavby ve 3D prostoru, protože to 2D je prostě co se týče kontroly složitějších kolizí a konstrukcí nedostatečné a většina techniků v něm "tahá za kratší konec", když si mají dané místo představit poslepované  z několika 2D výkresů. Jednoduše to, co vidí člověk v jednom 3D pohledu, vám nikdy ani sestava samostatných 2D výkresů (TZB, skelet stavby, detail místa spoje atd.) neukáže. A můžete mít dobrou pamět a představivost ve 3D jakou chcete.

Proto také toto řešení Trimble koupil a brzy můžeme snad konečně čekat platformu, která bude umět vše a na vysoké či přesněji, potřebné úrovni.

Osobně mi u Trimble connect chybí zpracovaná ukázka ostrého nasazení v malé firmě, což jsou především příklady toho jak fungují jednoduše toky přírůstkové synchronizace, sdílení informací a také jejich efektivní řízení skrze uživatelská práva, uživatelské tagy apod. přes Trimble connect. Což je to nejdůležitější pro jakékoliv nasazení ve firmě.  Nevím proč si nikdo z prodejců SW nechce uvědomit, že nikdo nemá čas komunikovat s xx SW firmami  a spotřebovat hafo času na to, namísto aby z webového příkladu a do detailu zjistil jednoduše, zda-li bude služba pro něj přínosem, nebo nikoliv. No ale každý potřebuje práci a tak se tyto věci poskytují jen v rámci placených služeb a školení.

Ale pokud je člověk šikovný, má silné nervy  a věnuje tomu zkoumání trochu více času, nakonec to lze omezeně použít (free verze) i pro řízení akce v režimu BIM.  Jenže čas jsou peníze, takže se nabízí lepší řešení, které to umí prozatím jednodušeji demonstrovat a je také za rozumné peníze dovolí pohlížení projektu i uživatelům bez licence, což je jednoduše slušná služba, když člověk platí jen za možnost přímé editace informací, což jsou prakticky na stavbě lidi od stavbyvedoucího (nebo už parťáka) a výše. 

Tzn. najdou se i další cenově velmi přijatelné a dostupné aplikace pro řízení toku informací stavby pomocí BIM jako je např.  BIMcollab.

Tento nástroj je to, co slušně nahrazuje nedostatečně podporovanou službu Trimble connect (nikoliv ale  funkcionalitu modulů od Viewpointu) a tu "faul" potřebu licence i pro obyčejné prohlížení dat projektu needitujícím uživatelem a naopak je za ty peníze (120 kč/uživatel/ měsíčně za startovací verzi nebo pak 330 kč/uživatel/měsíčně v té nejvyšší verzi) naprosto dostatečná služba pro fungování a rozjezd malých firem a tedy i malých zakázek skrze využití BIM procesů.  Nedosahuje např. takových deklarovaných schopností a možnosti a taky vysoké ceny jako služba Revizto, nebo i ten mnohem levnější placený Trimble Connect, ale pro účely rozjezdu a řízení malých staveb je to vcelku obstojné SW či služba, pokud nelze v Trimble Connect opravdu umožnit pouze prohlížení stavby neplaceným uživatelům 

(edit 2023 - tato možnost tam je, ale je opravdu tak ořezaná, že je nutné připravit modely tak, aby nebylo třeba využívat filtraci (viditelnost) jednotlivých prvků 3D modelu konstrukce stavby (např. chci vidět skelet + krov, nebo skelet a skladbu fasády v nějakém detailu), protože nelze moc používat ani předpřipravené místa pohledu na důležité části či sestavy konstrukcí modelu). 

Tzn. použít Sketchup pro vlastní tvorbu a editaci modelů za nějakých 7,5 tisíce + 4,0 tisíce za již opravdu použitelný SW na celkové řízení projektů např. v podobě zmíněného BIMcollab (prohlížení připojených modelů stavby, kolizní detekci, a kompletní řízení toku informací) , to je v součtu 11,5 tisíc Kč/ ročně/aktivně editující uživatel za již plnohodnotné řešení fungování malých firem na malých a středních stavbách, kde jsou jako generální dodavatel. 

Edit 2023 - pro doplnění uvedu, že TC ve formě byznys licence (již plně využitelný pro neomezené nasazení pro jakýkoliv počet staveb jedním uživatelem) koupený přímo od Trimblu stojí cca 2,5 tkč/rok/uživatel a lze ji kupovat už po jedné licenci, což je ještě méně než za Collab, nicméně TC Premium tedy i s českou podporou, je už náklad cca 7,5 tkč/rok/uživatel, což bohatě stačí mít tuto jednu licenci a řešit skrze ní, všechny dotazy i pro ostatní nižší formy licence TC ve firmě.

A znova, ty 2,5 tkč/rok za každého mistra a partáka na stavbě jsou tak směšné peníze, když si uvědomíte, kolik peněz často probendíte nesmyslným předáváním požadavků a informací k dané stavně z obou stran při fungování bez CDE prostředí, které vám zaeviduje navždy a kdykoliv jakýkoliv úkol, poznámku, potřebu k řešení a upozorní samo v daný termín. Všech se dá i v této verzi krásně filtrovat, co chci vidět za informace.

Takže pro firmu jde defacto o konec dlouhého vysvětlování, telefonování, a hlavně zbytečných emailů téměř každý den na stavbách.

 Navíc pokud firma nebude potřebovat ve větším rozsahu projekčně řešit celou svou výrobní dokumentaci a nejlépe už v 3D modelu stavby (což je většinou právě naopak), tak doporučuji mít pouze jednu profi licenci Sketchup, která umožní ve firmě, člověku, který chystá stavbě klasické 2D výrobní podklady, domodelovat pro stavbu alespoň složitější místa a detaily stavby i po ext. projektantovi a zbytek uživatelů může teoreticky fungovat ohledně přístupu k modelu stavby už v poklidu přes mobil, tablet a řešit samotné problémy a ten tok informací plně přes Bimcollab nebo placené verze TC či podobné jiné aplikace. 

Je třeba si totiž uvědomit jednu zásadní věc. Způsob montáže a práce na stavbě jednoduše nedovoluje mít čas si někde v náročných podmínkách půl šichty ťukat a hledat složitě nějaké plánky, zapínat hladiny výkresů apod., a hledat detaily k dané činnosti co zrovna člověk dělá. To je zásadní omyl, který si mnoho lidí neuvědomuje při rozhodování nad využitím BIM a tou často divadelní propagací těchto možností daného SW na webu či odborných seminářích !!.  Ty podklady a všechny informace už musejí být připraveny již s tímto vědomím, že nikdo nemá čas si něco na stavbě filtrovat a datlovat, aby to mělo očekávaný efekt !!, tj. úsporu práce a času a hlavně omezení chyb.

Na druhou stranu každá složitější práce než je např. házení lopatou z hromady na hromadu, nebo omítání apod. , která vyžaduje něco vyměřovat a zjistit jak má aktuálně prováděná činnost vypadat, vždy vyžaduje mít u sebe podklady (tedy minimálně výkresy i textovou část) a mnohdy to znamená i delší přípravu ať už prohlížením výkresů přímo na stavbě, nebo u náročnějších věcí  nejdříve i předpřípravu za počítačem v kanclu, takže tomu "dalšímu drobnému dennodennímu přípravnému realizačnímu projektování", stejně neuniknete. A jestli si to načmáráte na A4 rukou podle 3D modelu co vidíte na obrazovce počítače,  a pak někde nosíte sebou v tašce nebo to rovnou doplníte do modelu, nebo si naskenujete ten náčrt na sdílené CDE prostředí je už jen otázka, co vám v celkovém součtu přinese více výhod a úspory práce. Ale ze zkušenosti dobrý 3D model konkrétního místa, který se dá různě procházet či doměřovat i ve formě řezu, je mnohem rychlejší záležitost, než sada 2D výkresů k danému místu. A je to i z důvodu toho, že ten 3D model Vám zobrazí, když si to nastavíte (mimo samotné výchozí 2D výkresy) i všechny související prvky stavby jako je např. TZB apod. Ale zkuste toto mít nějak rozumně a především velmi rychle k dispozici v papírové 2D podobě někde na stavbě a při horším počasí ?. A pak si zkuste změřit časy takových přípravných nebo realizačních operací a porovnat úspory. 

Nemluvě o tom, že si můžete v tom CDE prostředí posílat na firmu jakékoliv poznámky a problémy k dořešení během chvilky a bez tužky a papíru, protože dnes je to otázka jedné fotky, textu který namluvíte (tedy už nepíšete klávesnicí) do telefonu a případně prstem dokreslíte nějaké schéma atd.  Prostě jiná efektivita práce než bývala.

A gró celého BIM je to, že víte, že máte u sebe k dispozici vždy poslední aktualizované a platné změny, ihned po jejich zavedení a potvrzení vedením stavby do systému, což v případě klasické distribuce formou papírových výkresů jednoduše nefunguje anebo hodně špatně a nekoordinovaně, často s velkým časovým odstupem, než to dojde všude kde má a stejně i při klasickém fungování s 2D dokumentací nad tím člověk ztratí hromadu času, protože musí neustále tisknout nové výkresy, zjišťovat co všechno ta změna vůbec vyvolala pro danou činnost nebo konstrukci stavby, hlídat a vyřazovat ze stavby a z ruk dělníků neplatné výkresy, poznámky, atd. atd.   a to nemluvím o  efektivitě předání změn schválených na kontrolních dnech celé stavbě do posledního fachmana nebo případného zpětného dohledávání dosahu nějaké změny stavby. Jako dozor to vidím na stavbě neustále.

Při použití BIM má takovou změnu každý člověk k dispozici ihned co je projednána a zaznamenána alespoň v nějaké počáteční rychlé formě. Na začátku rychlým upozorněním na změnu textovou formou, a posléze i její grafickou podobou v modelu či výkresu na displeji mobilu, tabletu.

A když si dá firma jo záležet a má schopného člověka, tak mají všichni k dispozici třeba jen rychlou a jednoduchou vizualizaci rozdílu jak daná věc vypadala před změnou a jak po změně a to tak, že nemusíte prohledávat celé výkresy, ale vidíte zvýrazněné pouze to, co je změnou dotčeno a to je často zásadní úspora času, protože dohledávání rozdílů mezi původní a novou verzí změny je velká část prací každého člověka na stavbě a sežere extrémní množství času všem.

A to je to, kvůli čemu se dělá mimo jiné další potřeby celé to BIM.

Pro stavební firmu se tak nabízí za předpokladu, že rovnou nedělá i samotnou výrobní dokumentaci všech částí stavby (což je málokdy) toto velmi výhodné řešení v podobě "úsporné BIM".

Typicky totiž malá akce funguje tak, že externí projektant zpracuje koncept stavby podle zadání investora, dále na tom spolupracují další externí projektanti TZB, statik. To jsou všechno většinou externí lidé mimo firmu a mají své SW (bohužel často ještě ve 2D), ve kterých "klepou" jednu akci za druhou. Samozřejmě pokud ale uvažujeme o BIM fungování stavby, je nutné aby tito odborníci měli SW, který generuje 3D model pro BIM. Díky CDE prostředí, se pak se pak načtou všechny výstupy z různých typů SW a je možno provádět jakoukoliv další kontrolní činnost, jako prohlížení kolizí, inteligentní pohledy (filtrace zobrazení dle parametrů), předávání úkolů a jejich kontroling plnění atd. atd.

Dalo by se říci, že nástrojů je tolik, že bude spíš člověk zpočátku potřebovat nejdříve pochopit, co je s tím kterým SW nástrojem schopen vůbec udělat a k čemu se to hodí reálně na stavbě a co je čistě práce pro kancelář, než to začne postupně užívat. A na rovinu povím, zatím jsem takovou knihu nestranně napsanou  (tzn. bez ohledu na daná SW), navíc v češtině, neobjevil. Možná, že zde píšu její první řádky, nevím, to se uvidí podle ohlasů a podpory především lidí z branže. 

Ale už i pouhé ne zcela dokonalé vyzkoušení fungování spolupráce zúčastněných na stavbě nad jedním modelem a jedním místem pro veškeré záznamy komunikace stavby je pozitivní pro rozvoj schopností firmy, už jen proto, že ji to učí stavby vést systematicky, učí ji předcházet chybám, a u mnoha staveb pořešit problémy projektu mnohem dříve, než se pak objeví až v době, kdy je stavba v plném proudu.

Kolik takový systém práce také ušetří firmě času nad komunikací, předáváním informací, zbytečnými režiemi z důvodu zbytečného cestování na stavby, kvůli věcem, které lze vyřešit dálkově snad nemá ani smysl rozepisovat. Každá firma většinou dobře ví, nebo by měla aspoň tušit, kde jsou její slabá místa, ale zatím není energie a hlavně nejsou k dispozici ucelené informace, jak toto za rozumné investice řešit, aniž by musel člověk strávit půl roku jen pročítáním  seznamů veškerého SW (a hlavně testování reálné funkcionality od té proklamované), který se nabízí, že to zařídí a pak zjistí, že to neumí vše potřebné, nebo to není schopen uživit a musí přecházet na jiné řešení a tak pořád dokola. A porovnání alespoň většiny typů SW už je doslova nad síly jakékoliv malé firmy či jedince, pokud má jít o opravdu objektivní zhodnocení. Což ale není případ, kdy by se pár opravdu osvícených a vůči jednomu SW nezaujatých profíků spojilo a něco takového pro všechny ostatní malé, ale i vetší firmy připravilo. Docela slušně by to mohlo oddělit zrno od plev a hlavně posunout obecnou vizi další budoucnosti BIM. Mimoto v tom mají často doslova guláš i samotní (prodejní) specialisté, kteří fungují na to svém SW a neznají, ikdyž to tak na oko proklamují, co vše umí jejich konkurenční SW nabídnout oproti jejich řešení a naopak. To si musíte u každého z nich vygenerovat sám. Občas se možná najdou výjimky, ale rozhodně ne mezi těmi co prodávají pouze jeden svůj SW. 

Je to logické museli by mimo práce se svým vlastním SW, být schopni makat na úrovni opravdu produktivního člověka v daném SW i na tom konkurenčním. A to je téměř nereálné, protože by se museli jednoduše naklonovat. Bohužel taková je realita, protože je velmi časově a znalostně náročně se naučit pořádně byť jen jeden projekční SW, natož stíhat sledovat i ty ostatní progresivní ne-li rovnou ty které jsou lepší, ale "já je zrovna neprodávám". I z tohoto důvodu mnoho z tohoto objektivního pohledu "lenivých" kolegů, jednoduše zaparkují u hegemonů na poli SW, byť díky otevřenosti BIM mají už dnes i jiné možnosti. No pak se chudáci snaží mnoha různými kejklemi obejít nedostatky SW namísto, aby ten čas mohli věnovat samotné stavbě namísto řešení defektů daného SW.

A toto SW firmy ví, proto existují různé "háčky",  jak si Vás chytit do sítí, tj. aby jste si vyzkoušeli jejich SW, namísto aby měli objektivně zpracované rozdílové podklady mezi jejich SW a těmi konkurenčními, nebo alespoň uvedeny reálné funkcionality (nikoliv pokusy o dané fungování) a jejich detailní popis funkcionality, každého nástroje a  kde ihned jednoduše uvidíte, že tento systém je Vám prostě bližší než jiný.  Jednoduše otestovat jiný SW co všechno umí reálně oproti marketingovým proklamacím prodejců oproti proklamaci , je v tom množství SW, záležitost být schopen v řádech týdnů až měsíců pracovat s tímto zkoumaným SW na úrovni zajetého profíka. Protože až teprve tehdy má vaše otestování a vyhodnocování výhod jednoho SW oproti ostatním smysl, nějakou váhu a odpovídající vypovídající schopnost.  Do té doby je to jednoduše fraška nebo sice částečně objektivní, ale jen zrychlené posouzení.

A naštěstí se najdou velmi hodnotné a skutečně pravdě otevřené příklady ohledně vyhodnocení skutečných dovedností alespoň daného SW a co zaslouží největší uznání je to, že se v nich nic nezakrývá (oproti tomu jak to dělá ten co SW vyrábí/prodává) formou politické korektnosti vůči dodavateli/výrobci daného SW při uplatnění na reálné zakázce. Toto jsou jedny z nejcennějších informací, protože ukazují skutečné schopnosti  i drahého SW, tak jak jsou, nikoliv jak je někdo "prodává".  Pak když znáte tyto pravdivé informace, je celkem jednodušší tolerovat podobnou nedokonalost, ale u SW s řádově jinou cenou nebo u těch drahých vybrat to menší zlo. Je to smutné, že i a poli obyčejné techniky  a při dokonalosti dnešní IT, člověk musí zase volit nějaké menší zlo namísto aby měl skutečně dobrý nástroj po všech stránkách.

Proto si jich člověk většinou vybere na základě rychlých prezent videí a podkladů jen pár ( a přesto už jen tato činnost čítá minimálně pár týdnů a měsíců zcela neproduktivní činnosti navíc), které jsou blízké jeho způsobu myšlení a práce, samozřejmě i ufinancovatelné ceně v rámci celkových cen svých staveb a tyto pak posuzuje a porovnává dále. Nebo se na to vykašle a dokud to jde dělá vše postaru, kvůli té náročnosti a obavě špatného výběru a peněz do toho investovaných.

Pokud však není potřeba ani editovat 3D modely pro svou výrobu, ani nějak zásadně hlídat tok informací na stavbě (což je tedy ve stavařině málo častá záležitost - napadla mě z fleku snad jen taková profese jako malíř apod.) , nabízí se mimo modelář Sketchup a službu Bimcollab ještě bezplatné prohlížeče 3D modelů staveb, které umožnují mimo jiné i kontrolu kolizí (clash detection) : např. BIMsight což je  (k 02/2020 byla - tento SW končí) free verze prohlížeče modelů na způsob Trimble connect)  , BIMx, nebo v neposledí řadě i Trimble Connect ve free verzi.

Tzn. pokud jste firma, které stačí pouze výkres, který dostane od stavby (tzn. netvoří tyto podklady sama), tak máte už dnes zdarma možnost vidět ve 3D vše co potřebujete ke své práci, pokud je takto stavba realizována. Stačí k tomu mimo klasické 2D dokumentace zažádat ideálně i o IFC soubory stavby (3D model stavby), které řeší i tu vaší práci. Pak si jednoduše uděláte v kanclu přípravu výkresů, vybraných důležitých míst a podkladů, nakrmíte jimi mobil či tablet a můžete vyrazit. 

Obecně tedy k nasazení výše uvedených možností lze začít s BIM ve firmě nějak takto, jak popisuji v dalším textu.

Osobně to vidím jako člověk samostatně fungující a spolupracující na stavbách jako vynikající možnost jak nějak začít s konceptem a vůbec myšlením skrze BIM proces. Jednoduše si za velmi nízké náklady vyzkoušíte už praktickou stránku věci, aniž byste museli investovat neslušné či pro fungování firmy pomalu až devastující měsíční částky (vůči tomu, co lze na malé či menší akci vydělat)  za stále drahý SW v podobě "komplexních" a jak dokazují zveřejněné zkušenosti , tak ne tak dokonalých systémů pro BIM jak to ukazují zástupci výrobců na každé konferenci o BIM.

Vyzkoušíte si tu praktickou část, protože o výhodách fungování v BIM, pokud nebudeme řešit i finanční otázku věci, není žádná diskuse, prostě to je mnohem lepší způsob realizace staveb, než ten starý. Dnes snad už taky nikdo z projektantů a realizačních profíků ze stavby nerozporuje jaký technologický posun bylo zahájení tvorby PD přes CAD na PC oproti ruční tvorbě výkresů na kreslícím prkně. A to samé je prostě přechod z klasických CAD aplikací  (a to i 3D verzi) na BIM + CDE.

Ano i ty 3D DWG generované  klasickým Autocadem, to byl pro mnoho projektantů porod (především z hlediska časového) nejen vytvořit, ale hlavně provozovat a měnit, sám jsem si to často vyzkoušel na náročnějších modelech, kdy jsem řešil přípravu realizace na zakázce jako stavbyvedoucí. A byl to takový opruz to ovládat (PC většinou moc nestíhalo a ovládání bylo příšerně neefektivní) a vůbec s manipulací a strukturou (navíc když si člověk někdy přičichnul ke schopnostem toho samého ve Sketchupu), že jsem to vzdal a raději to dělal ve 2D, případně si to natáhnul do Sketchupu a tam vše prohlížel, jelikož šlo většinou o složité zakřivené konstrukce různých koulí, soudků a podobných ve všech osách nepravidelných tvarů. A rychlost práce s tím samým modelem v Autocadu a ve Sketchupu je prostě diametrálně jiná, samozřejmě ve prospěch Sketchupu. Takovým příkladem byla stavba "Obří sud", kousek od Ještědu viz. mé reference, který se navíc musel realizovat v těch nejhorších zimních podmínkách. Moje parta montážníků tam měla jo co dělat, ale zvládli to a to tam byla ta stavba tak špatně nachystaná pro naši montáž, jako nikde jinde, což pramenilo mimo jiné i z toho, že ta konstrukce měla opravdu náročnou prostorovou kompozici 3D soudku, takže pro obyčejné techniky běžných firem, co zvládají pouze pravouhlé stavby docela děs na realizaci. 

Je to prostě nutný přechod na něco, co umožňuje stavby projektovat a stavět na zcela jiné úrovni efektivity, a to i bez ohledu na to, co tím dalšího investor získává v podobě BIM modelu, než jak to zvládá současný postup. To, že to vyžaduje jednoduše mít nebo udělat si ve své činnosti pořádek a systém jak mnohem efektivněji pracovat v kolektivu celé stavby a tedy se učit mnohým novým věcem, je jednoduše pouze boj s vlastním já, nic víc. Žádná další věcná diskuse (mimo cenové hledisko) o tomto nemá smysl, je třeba to brát jako fakt.

To, že to kvůli nákladům na SW, školení zatím není možné zcela rentabilně nasadit na maximu staveb, a řešíme zde především tu niku malých akcí, které vesměs nikdo na webu moc neřeší, není důležité.

Ani ty malé firmy totiž ta cesta změny nemine, pokud jsou subdodavatelem pro kteroukoliv jinou firmu a tedy větší zakázku, která již akce řeší plně v BIMu. 

Samozřejmě u náročnějších míst stavby se někdy asi neobejdete bez patřičně velkého papírového výkresu, ale zároveň  mít tu možnost to mít vždy aktuální, možnost procházet jakýkoliv detail, aniž byste se museli vždy prohrabávat stohem dalších výkresů, když vám zrovna začne do toho pršet či foukat, je prostě fajn věc. A navíc mít k danému místu všechny poznámky přehledně namísto obvyklého chaosu někde všude možně po výkresech a jiných podkladech, nedej bože v emailech.

Další celkem zajímavou, cenově dostupnou a ve skrze nejspíš potřebnou aplikací je i tento LOD planner či jiné podobné služby (rok 2020). Tento SW vytváří specifikaci standardů pro postupný rozvoj detailizace grafické podoby 3D modelu stavby a jeho textových doprovodných informací. Dnes (2022) už  se přechází na jinou logiku detailizace a to LOIN.  Jak se stavba vyvíjí od konceptu hrubé stavby až po výrobní fázi, tak samo si musí stavba domluvit jednoznačné požadavky v jaké fázi má být daný prvek detailizován a jak má vlastně tato detailizace vypadat jak graficky (tedy v 3Dmodelu), tak jak mají vypadat také textové či jiné typy specifikace dané entity na stavbě.

Je to jednoduše řečeno stejně činnost, kterou stavba musí vždy řešit a definovat, a defacto se to rovná klasické zadávací dokumentaci pro jednotlivé stupně/fáze stavby. Projektantovi to definuje jasně fáze dokumentace, a jak má projekt v dané fázi vypadat, co má obsahovat, a realizační firmě pak definuje, jak má vypadat výrobní dokumentace a její textový doprovod.

Samozřejmě je to možné udělat i bez tohoto nástroje, ale opět jde o to, že stejně tuto práci musíte na stavbě udělat vždy, tak proč si ji jednou nevytvořit obecně a pak na jednotlivé stavby obrazně, pouze na jedno kliknutí použít či lehce doladit detaily dané stavby. Taková zadávací dokumentace je pak pár listů smlouvy s odkazem na zbytek na cloudovém uložišti, kde vše je přístupné každému podle jeho funkce/pozice.

Nicméně když se podíváte na měsíční cenu LOD (dnes LOIN) planneru:

•   licence ať už na jednu osobu/manažera stavby, která toto u malých staveb v pohodě zastřeší za cenu cca 2 tkč měsíčně na libovolný počet staveb nebo pak verzi, 

• licence "pouze na jeden projekt" bez omezení co se týče počtu těchto manažerů v ceně cca 5 tkč/měsíčně, jsou to stále ještě přijatelné náklady, které může pokrýt i malá stavba. Samozřejmostí je neomezený počet diváků = osob, které si mohou tuto specifikaci prohlížet, ale nemohou ji editovat,  

tak lze říci, že ani tato částka není něco, o čem by se nedalo v rámci fungování malé stavby uvažovat, ale samozřejmě záleží především na počtu zhotovitelů a samostatných projektantů dané stavby.  Je to prostě na zvážení, jsem-li schopen požadavky na LOD (dnes LOIN) stavby předat jiným kanálem (osobně, mailem) levněji  a tedy za kratší dobu, než za ty 2 tkč/měsíčně. Lze to samozřejmě udělat i bez tohoto SW, nicméně vše je dané potřebami stavby a náročností zpracování a distribuce takového podkladu jinou cestou.

Předpokládám, že mnoho jedinců a malých firem se bude zajímat hlavně to, jak to celé vlastně zprovoznit, aby je přechod na BIM nezlikvidoval finančně i kapacitně a hlavně to mělo vůbec ten smysl, který se od toho očekává.

Tyto informace byste samozřejmě měli získat na školeních těch profesních (nikoliv prodejních) uskupení, které k tomu přeci jen mají mnohem lepší časové možnosti než sice praktik, ale jedinec.  Ale pravda je, že vzhledem k tomu, že i oni teprve tvoří celou tu strukturu, aby se stavaři mohli skrze určité normy domluvit na jakékoliv stavbě a všude bylo zcela jasné o co jde (proto je víc než nutná ta normalizace, pokud máme být efektivní nejenom na jedné, ale kterékoliv stavbě), nelze předpokládat, že vám poskytnou vyčerpávající info, jak to provést na té nejtěžší variantě > tj. malých akcích a v malých firmách.

Sám už dnes naplno využívám hlavně dvě věci - Trimble Connect pro kompletní řízení jak projekční, tak realizační fáze a také Sketchup, ale pouze pro modelování a doplnění/dořešení těch věcí, které nejsem schopen dostat od projektantů. Když si koupíte Sketchup PRO (cca 7tkč/rok) získáváte s ní i předplatné Trimble Connect for Business   (samostatně to stojí cca 2500kč (rok 2023). Když si vezmete, že s těmito dvěma nástroji získáte jeden z nejlepších modelářů, kde budete moci prohlížet a upravovat i klasické DWG, dále jakékoliv IFC = BIM 3D modely a ještě k tomu máte naprosto perfektní (vzhledem k ceně) nástroj na hlídání a komunikaci na stavbách v podobě CDE prostředí Trimble Connect, tak je to nejlepší co za ty eníze dneš můžete získat.  Jediné co neumí (nevím jak poslední verze) Sketchup vůbec dobře, byla tvorba 2D projektové dokumentace, to je stará bolest - kde profi využití nelze očekávat, ale jednoduché projekty s tím nějak uděláte, nebo je dokreslíte v nějakém free CADu. Domnívám, že je to dobrá cena, za něco, co Vám otevře bránu k daleko jiné efektivnější práci ve stavařině

A když bude i z Vaší strany zájem, podpora a aktivní spolupráce, tak to půjde rychleji a do hloubky.